Všechno nejlepší, Dvanácteráku!

28. listopadu 2010 v 20:09 | Moreen |  Moreen - jednorázovky
Přidávám první ze svých méně či více vydařených dílek, je to jednorázovka, kdysi napsaná na přání Elioty.


   James se probudil brzy ráno. Rychle otevřel oči, ale vzápětí je zklamaně zavřel. Tak oni zapomněli? Dnes měl sedmnácté narozeni a jeho kamarádi si ani nevzpomněli! Čekal, že najde u nohou postele hromádku dárků jako obvykle, ale místo toho se tam krčil jen jeden jediný. Podle balícího papíru James předem poznal, že tenhle bude od jeho rodičů.
   Když se ostatní po chvíli začali postupně probouzet, zvědavě sledoval jejich reakce. Že by chystali nějaké překvapení? Ovšem kluci si jen rozespale mnuli oči a jako vždycky hudrovali, že vstávat v tak nekřesťanskou hodinu je nelidské.
   "Co je, Dvanácteráku? Vypadáš, jako by ti uletěly včely," konstatoval Sirius, když šli na snídani.
   "Ale nic," zamlouval to James. Přece se jim nebude sám připomínat?! "Asi jen blbej den."
   "Aha," zareagoval Sirius chytře a mrknul na Remuse, který šel vedle něj.
   "Ahoj Lily," pozdravili kluci, když si přisedli k dívce s rudýma vlasama.
   "Čau kluci," odpověděla s plnou pusou toastu. "Ahoj Jamie," řekla a líbla svého přítele na tvář.
   "Co se ti stalo?" zareagovala na jeho skleslou náladu.
   "Ale, jen má blbou náladu," odpověděl za něj Remus. "Platí to dnes večer?" ujišťoval se.
   James zvedl s nadějí hlavu. Tak přeci nezapomněli. "Co bude dnes večer?" ptal se zvědavě.
   "Jdem s Remem do knihovny. Musíme dodělat tu práci do lektvarů," vysvětlila Lily. Pozorovala, jak James smutně sklopil oči ke snídani, a trhalo jí to srdce. Jenže mu to nemohla říct, teď ještě ne.

*****

   "Hej! Kam mě to vlečete?" vzpouzel se James a kopal kolem sebe, jak mohl. Právě se sám vracel z večeře na kolej (Remus s Lily šli do knihovny, Sirius měl nějaké rande a Petr se flákal bůhví kde), když tu ho náhle někdo odzbrojil. Přiřítili se k němu dvě zakuklené postavy v kápích a každá ho chytla pod paží. Někdo další mu převázal oči a teď ho táhli neznámo kam.
   Najednou zastavili. James si oddechl, ale jen na chvíli. Zaslechl totiž otevírané dveře, někdo ho postrčil dopředu, a pak se dveře s rámusem zabouchly. Padl na kolena a se svázanýma rukama čekal, co se z toho vyvrbí.
   Okolo se začínaly ozývat prapodivné hlasy, které šeptem odříkávaly neznámá slova. Proboha, kam jsem se to dostal? Pomyslel si James s narůstající nervozitou. Hlasy přidávaly na intenzitě a James cítil napjatou atmosféru všude kolem. Pak k němu někdo přikročil a on měl najednou ruce volné. Strhl si šátek z očí, aby se mohl rozhlédnout.
   "PŘEKVAPENÍ!!!" neslo se ze všech stran velké místnosti.
   James se překvapeně rozhlížel napravo a nalevo a nalevo a napravo. Všude kolem stálo spoustu známých studentů z Nebelvíru, zahlédl i pár známých z jiných kolejí. A uprostřed toho všeho stál obrovský dort a u něj Remus se smějícím se Siriusem.
   "Měl by ses vidět, kámo!" chlámal se Sirius. "Vypadáš vážně směšně."
   "Chacha. To byla teda pěkná pitomost," rozčiloval se James na oko.
   "A víš, že jsi vypadal, že máš strach?" rýpnul si Sirius.
   "Já? Strach? A z čeho, prosimtě," zapíral Dvanácterák svou chvilkovou slabost. Očima neustále těkal z jednoho přítomného na druhého. Kde je Lily?
    "Hledáš někoho?" ozval se za ním známý hlas. James se otočil a spatřil Lily, jak se k němu blíží. Stála za velkým dortem, proto si jí zprvu nevšiml. Sledoval, jak se neustále přibližuje, když tu najednou prošla dortem přímo k němu. Prošla, ale dort nevypadal poškozený a Lily nebyla špinavá.
    "Co to-" očekával vysvětlení, ale místo toho ho Lily gestem přivolala k sobě. Políbila ho a čekala na jeho reakci. James ji chtěl obejmout, ale ona se nedala. Nevšímal si toho, ale neustále postupovali směrem k dortu. V tu chvíli se ozvalo hlasité "PUK!" jako když praskne bublina a Lily zmizela. James ztratil rovnováhu a padl nosem přímo do šlehačky.
   Ozval se výbuch smíchu a James se chudák celý dezorientovaný zvedal na nohy. "A to bylo co?" ptal se svých přátel, kteří se v křečích smíchu sotva drželi na nohou.
   "Tak to byla moje práce," řekla Lily vesele. Přistoupila ke svému příteli a krátce ho políbila.
   "Všechno nejlepší, zlato," usmála se. "Jo a mimochodem, příště bys nemusel líbat všechno, co ti přijde pod ruku a vypadá jako já."
   "Takže to jsi nebyla -"
   "Ne, nebyla."
   "Panečku, ta ti to natřela, Dvanácteráku," poplácal ho po zádech Sirius, který se už částečně uklidnil. "Ale nápad to byl dobrej, ne?"
   "Dobrej?" zašklebil se James. "Vždyť jsem celej upatlanej od šlehačky," stěžoval si.
   "No právě," mrkla na něj Lily. "Aspoň jednou vypadáš sladce."
   "Ty!!"
   "No?"
   "No počkej!" vykřikl James. Chopil se kousku dortu a mrštil jím po Lily a pak se rozpoutala pořádná šlehačková bitva, ze které se komnata vzpamatovávala ještě hodně dlouho...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama