Výměna

28. listopadu 2010 v 20:27 | Moreen |  Moreen - jednorázovky
Na tuhle jednorázovku jsem zvlášť hrdá. Je první povídkou, ve které se objevuje Moreen, první povídkou, ve které jsem si zkusila blahobyt kouzelnické smetánky a zamilovala si jej na vlastní kůži...


   Bylo horké letní odpoledne a na zahradě patřící k luxusní rezidenci postávalo spoustu lidí. Salivenovi pořádali zahradní párty. Bylo to snad poprvé, co tato starodávná rodina pořádala nějakou sešlost pro vyšší kruhy kouzelnické společnosti. Protože někoho s mudlovským původem byste uvnitř zdí obíhajících kolem celého pozemku nenašli. Sedmnáctiletá Moreen Salivenová stála po boku svých rodičů a vítala příchozí hosty s hraným úsměvem na rtech. Neměla tyhle lidi ráda. To bylo pořád jen samé musíš a nesmíš a hovory na téma čistokrevnost, špinaví mudlové a v neposlední řadě Temný pán, který den ode dne sílil. Moreeniny rodiče sice nepatřili k jeho vyznavačům, ale proti jeho činům a činům jeho Smrtijedů nic nenamítali. Díky tomu, že Moudrý klobouk poslal Moreen před šesti lety do Nebelvíru, rodiče ji na veřejnost nebrali. A tak jen velmi málo lidí vědělo, z jakého rodu pochází. Většina spolužáků si myslela, že je to zkrátka jen shoda jmen. Teď její rodiče dospěli k názoru, že je dospělá a je potřeba ji ukázat světu.Koneckonců byla jejich jedinou dcerou a na ní tak záviselo pokračování rodu Salivenů. "Jako bych byla nějaký výstavní zboží!" myslela si Moreen. Zvlášť zářivě se usmála na další příchozí.
   "Matko? Smím se vzdálit?" zeptala se ženy v temně zelených šatech po svém boku. Priscila Salivenová upřela pohled svých ledových očí na svou dceru, a pak mlčky přikývla. Zdálo se, že Blackovi byli posledními očekávanými hosty.
   Tmavovláska div nenadskočila radostí. Udržela však vážnou tvář, otočila se a odešla. Vmísila se do davu. Hledala jednu jedinou osobu. Svou nejlepší kamarádku. Angie také pocházela z čistokrevné rodiny a také se shodou náhod ocitla v Nebelvíru. Díky podobným názorům a stejnému nejen hudebnímu vkusu se z nich brzy po nástupu do školy staly kamarádky.
   "Čau krásko!" zašveholila, jakmile spatřila brunetku. "Dovolíš Blacku?!" Otočila se na kamarádčina společníka a už táhla Angie někam pryč. Usadily se na staré polorozpadlé lavičce kryté pergolou. Od bazénu, kde postávala většina společnosti, nebylo tohle místo vidět. Moreen sem utíkala, když chtěla být sama.
   "Tak jak se máš?" vyzvídala hned na kamarádce. "Koukám, že sis taky nenechala ujít příležitost, jak ty naše temný rodiče poškádlit, co?" Ušklíbla se. Zatímco většina hostů se potila v tmavých hábitech a šatech, Angie měla lehké červené letní šaty a Moreen azurově modré.
   "No jo, černá u mě sice vede, ale v létě - " kývla Angie hlavou.
   " - je trochu nepraktická," dokončila Moreen. Modrou sice neměla na seznamu nejoblíbenějších, alespoň ne tuhle světlou, ale co by neudělala pro to, aby svoje rodiče viděla vyvedené z míry.
   Najednou se ozvaly kroky. Holky rázem utichly a jako jeden muž tasily hůlky. Zpoza stromů se ozvala rána a následné "Au". Hlas byl dívčí. Za chvilku se objevila střapatá hlava. Tuhle znám!, problesklo Moreen hlavou.
   "Ahoj," pozdravila dívka trochu odměřeně. "Nevěděla jsem, že takhle daleko někdo bude."
   "Ahoj Alysho," odpověděla Moreen, jakmile si vzpomněla na dívčino jméno. Strčila do Angie, aby na ní přestala nevraživě zírat.
   "Co tu děláte?" zeptala se Alysha zvědavě. Nebývá zrovna zvykem utíkat z večírku. Zvlášť ne z těch, na kterých se scházela kouzelnická smetánka.
   "To bych se mohla zeptat i já tebe, nemyslíš?" zaútočila Angie. Přivírala oči a čekala, co z brunetky vypadne. Ona chodila do Zmijozelu, Alysha. Vždycky tu byla ona mezikolejní nenávist Nebelvír - Zmijozel.
   "Utekla jsem," přiznala Alysha. Neměla chuť se hádat. To mohla zůstat zrovna u bazénu a poslouchat ty Malfoyovy ódy na Voldemorta. "Už mě nebavilo poslouchat ty jejich čistokrevný kecy." Kývla směrem, odkud přišla.
   "No to jsme na tom stejně," konstatovala Moreen. "Hezký šaty," mrkla na Alyshu. Měla na sobě světle fialové šaty na ramínka.
   "Vítej do spolku nepovedených dcerušek," ušklíbla se Angie. Zřejmě ji Alyshiny názory přiměly dívat se na ní jinak než jako na zmijozelskou nánu.
   "Dík." Alysha jí úšklebek vrátila a posadila se na starou houpačku naproti Moreen.

~~~°~°~°~~~

   Staly se z nich dobré kamarádky. Moreen byla tím klidným článkem, smírčím soudcem, pokud se Alysha s Angie nepohodly. Poslední dobou se to však již nestávalo. Jejich přátelství však nebylo bezproblémové. Zvlášť Nebelvírští nemohli pochopit, proč se Moreen s Angie, všeobecně oblíbené díky své ztřeštěnosti, musely dát dohromady s tou Zmijozelkou. Je přeci ve Zmijozelu, musí být zlá, zákeřná! Jinak by jí tam Moudrý klobouk neposlal! Ať žijí předsudky. Ve Zmijozelu se sice někteří studenti na Alyshu dívali divným způsobem, ale nikdo nic neříkal nahlas.
   Chodily spolu na společné hodiny, na procházky po pozemcích, do Prasinek, na dívčí dýchánky do Komnaty nejvyšší potřeby. Ale na Vánoce musely jet všechny tři domů. Rodiče si vyžádali jejich přítomnost, a tak teď napjatě čekaly, co jim přichystali.
   "Co myslíte, že se chystá?" nadhodila Moreen, když se vlak blížil k Londýnu. Seděly ve vlastním kupéčku, celou cestu však probíraly jiné věci než Vánoce.
   "Jó, kdo ví," mávla Angie rukou. "Stejně se z toho vykecám."
   "Copak ty," Alysha si povzdychla. Někdy by to chtěla mít takové jako Angie, ta brala všechno s nadhledem, rodičům klidně odmlouvala, nevadilo jí, když skončila s nějakou tou fackou, pokud to bylo kvůli jejím názorům. Nebo Moreen, vždycky tak klidná.
   "Maximálně se zdekuju a vrátím se do Bradavic dřív," zkoumala své možnosti Moreen.
   "Ach jo," zabručela Angie, když vlak zastavil na nádraží 9a3/4. "Tak po prázdninách holky!" Rozloučila se, když spatřila matku.
   "Jo, uvidíme se," zamumlala Moreen. "Mějte se, krásky." I ona odešla za svými rodiči.
   A tak se Alysha vydala k Zipovi, domácímu skřítkovi, který ji měl přemístit domů. Rodiče se ani neobtěžovali vyzvednout svou dceru z nádraží. "Paráda," zabručela.

~~~°~°~°~~~

   "Nazdár!" zařvala Moreen, když uviděla Alyshu v prázdném kupé.
   "Ahoj Moreen," usmála se Alysha. "Kde máš Angie?"
   "Někdo tu o mě mluvil?" Dveře kupéčka se znovu otevřely a v nich stála Angie. Se slunečními brýlemi na očích. "Čau holky."
   "Tak co? Co doma?" nakousla to téma Moreen jako první. Ona sama měla velmi zajímavé prázdniny.
   "Mám se vdávat!" vykřikla Alysha a Angie ve stejnou chvíli. Překvapeně se po sobě podívali.
   "A za koho?" pokračovala Moreen ve výslechu.
   "Nevím." Opět obě najednou.
   "Prý se to dozvím po Valentýnu, fakt hrozná romantika," zakřenila se Angie.
   "Nápodobně," ušklíbla se Alysha. "Před výpraskem mě zachránil příchod babičky a dědy. Udělala jsem jim pěknou scénu. Když se mám vdávat, tak chci aspoň vědět za jakého debila!"
   "Nerozčiluj se," uklidňovala ji Angie. "K nám babička nepřišla, už žádnou nemám," ušklíbla se a sundala si brýle. Pod levým okem měla parádní monokl. Jak někdo může uhodit vlastní dceru proboha? "A co ty Moreen?"
   "Překvápko," zašklebila se. "Vdávám se, nevím za koho a zjistím to, hádejte kdy - po Valentýnu! Oni se na nás snad domluvili! Ale odnesly to otcovy starožitný hodiny a matčina amfora z Egypta." Usmála se při té vzpomínce.
   "Paráda," usmála se Angie.
   "Skvělý," povzdechla si Alysha.
   "To bude ještě zajímavý." Moreen pozvedla obočí a téma uzavřela.

~~~°~°~°~~~

   Na svatého Valentýna byl ohlášený ples. Moreen dostála svému vkusu a oblékla si černé saténové šaty jednoduchého střihu, které dokonale podtrhovaly její postavu. Zavazování za krk, hlubší výstřih, volná záda a sukně dlouhá až na zem. Vlasy vyfoukala do střapatého účesu a pak je jen prohrábla prsty. Nikdy neměla ráda složité účesy, zaprvé daly moc práce, zadruhé jí na hlavě nedržely a zatřetí dalo pak moc práce přivést vlasy do normálního stavu. Takže si poupravila šaty, do vlasů píchla stříbrnou čelenku, ofinku naposledy zafixovala lakem a byla hotová. Angie měla černé šaty s vyztuženým korzetem, kolem výstřihu a na spodním kraji vlečky byly poseté drobounkými stříbrnými hvězdičkami. Dlouhé vlasy měla svázané do nedbalého drdolu, ze kterého trčely na všechny strany neposedné pramínky vlasů. Alysha si oblékla temně modré šaty s výstřihem spadlým přes ramena. Vlasy vepředu trochu uhladila a vzadu rozcuchala a byla připravená.
   Holky se sešly ve vstupní síni, plánovaly vejít dovnitř společně. Partnery nepotřebovaly, vevnitř na ně přeci čekají jejich snoubenci! A tak vešli, Alysha v modrém uprostřed, po stranách Moreen a Angie v černém. Pár lidí se otočilo. Byly krásné, byly vznešené, byly bohaté. A hlavně - byly tu samy!
   Dívky si to namířily ke stolu s pitím a nalily si punč. Rozhlíželi se. Kdo má jaké šaty, komu to sluší, kdo se tváří jak kakabus, kdo už tančí na parketu. Po pár minutách se k Moreen přitočil Marcus Blunt, hezký sedmnáctiletý zmijozelský famfrpálový brankář. Přišlo jí divné, že si pro ni přišel kluk ze Zmijozelu, ale nakonec s ním přeci jen odešla tančit.
   Alysha a Angie stály u stolku a popíjely punč, když se na scéně objevili bratři Blackovi. Z jedné strany Sirius, z druhé Regulus. Nezdálo se, že by přišli vědomě ve stejnou chvíli. Když Angie spatřila Siriuse, oddychla si. Pořád radši bude mít za manžela jeho než Reguluse. Hned jí napadla tahle možnost, nemyslela si, že by se Blackovi objevili jen tak, bezdůvodně. Alysha v tu chvíli zírala na Reguluse a přála si, aby jejím nastávajícím byl on, vždycky se jí líbil, nebyl to žádný svatoušek, ale přesto…
   Angie nečekala ani minutku, dřív než mohl aspoň jeden z nich něco říct, popadla Siria za ruku a odtáhla ho pryč. Alysha se jen usmála na Regula. Sice se netvářil zrovna dvakrát mile, ale taky ne tak chladně jako obvykle. V davu zahlédla vzdalující se Angieninu hlavu. Stočila svůj pohled znovu k Regulusovi. Tohle by nemusel být tak marný večer!

~~~°~°~°~~~

   "Musím vám něco říct, napište co nejdřív. Alysha." Moreen mrkla na Angie. "Napíšu, že máme čas hned, sejdeme se před Komnatou," navrhla. Angie přikývla. I jí něco vrtalo hlavou, od rána připadala Moreen nějak divná. Vlastně od té doby, co jí přišel dopis od rodičů.
   Moreen ze svého dopisu nijak překvapená nebyla. Jí rodiče napsali, že doufají, že si ples užila s Marcusem Bluntem, svým budoucím manželem. Rodiče si zřejmě mysleli, že jí zmijozelský brankář vyžene z hlavy její nebelvírské chování. Jenže Marcus byl sice zmijozelák, ale netoužil nijak po tom stát se Smrtijedem, čímž si Moreen získal. A navíc, on sám jí včera naznačil, že je spolu ještě leccos čeká.
   Za čtvrt hodiny už stepovali v sedmém patře a čekaly na Alyshu. Ta to měla ze sklepení přeci jen trochu dál. Když se na konci chodby objevila ufuněná Alysha, Angie prošla okolo zdi a za chvíli už holky seděly v křesílkách uvnitř komnaty.
   "Tak co, už víš, kdo je ten tvůj manžílek?" zeptala se Moreen, když Angie i Alysha seděly jak zařezané a nechtěly nic říct.
   "Sirius Black," zamračila se Alysha a ušklíbla se.
   "Regulus Black," zavrčela Angie s nenávistí. Že by si rodiče opravdu mysleli, že zmijozelští nebelvírské napraví k jejich spokojenosti?
   "Ale vy jste přece obě byly s tím druhým!" zhrozila se Moreen. Jakoby tím ale odpálila nálož, Alysha najednou vyhrkla.
   "Líbala jsem tvého manžílka," přiznala.
   "Nic si z toho nedělej, já toho tvého taky," ušklíbla se Angie. "A já stejně nechci Reguluse líbat. Vlastně s ním nechci mít vůbec nic!"
   "Co na něm máš? Pořád lepší než Sirius. Takovej namyšlenej děvkař!" Ohradila se Alysha.
   "Pořád lepší děvkař než zákeřnej ledovej čumák!"
   "Reguluse není zákeřnej!"
   "Sirius není namyšlenej!"
   "Vždyť se na něj podívej! Hází oči po všem co má sukni! A namyšlenej frajírek je, to nepopřeš!"
   "Ty nepopřeš, že Regulus je zmetek, co prokleje každého, kdo se mu znelíbí!"
   Moreen jen sledovala jejich výměnu. Bylo to jak při tenise, když koukáte z jedné půlky kurtu na druhou, podle toho jak lítá míč. Angie - Alysha - Angie - Alysha - Angie -
   "Dost!" vykřikla najednou Moreen. Angie na ní vrhla ošklivý pohled, co se do toho plete. Alysha jen zaraženě zírala na sovu kamarádku.
   "Když nejste spokojený, tak si je vyměňte!" navrhla Moreen. "Nemyslím si, že je takový rozdíl v tom, jestli si vezmete jednoho nebo druhého Blacka."
   "Geniální." Angie se usmála.
   "Mohlo by to vyjít." I Alyshe se na tváři objevil úsměv.
   Moreen se na obě usmála. Jen tak mimochodem, ona by nebrala ani jednoho!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama