Leden 2011

Kapitola dvacátá: Bolesti

29. ledna 2011 v 9:51 | Christie |  Malá holka z Kruvalu
Kapitola dvacátá: Bolesti

McGonagallová mi zadala, abych dělala výpisky z knih, které si vyberu v její knihovně. Schválně jsem si vybrala ty knihy, které budeme letos ještě potřebovat a probírat v přeměňování, abych si tím alespoň nějak ušetřila pozdější práci. Říkala, že mám psát tři hodiny a pak můžu odejít. Myslím, že mě považovala za dostatečně spolehlivou, aby mě nemusela hlídat, a tak po půlhodince odešla. S každou kapitolou jsem si popsaný list okopírovala hůlkou a pečlivě skládala na hromádku pro pozdější vlastní využití. Připomínalo mi to mou oblíbenou sbírku lektvarů. Ani mi to nevadilo. Byla to uklidňující práce a byla jsem hrozně ráda, že nemusím být s ostatními na ošetřovně. Nikdy mi nevadilo dělat domácí úkoly a tohle se jim hodně podobalo. Nutné, příjemné…

prolog k Žnp

27. ledna 2011 v 14:47 Život není pohádka (Hope)
tak tuhle povídku mám opravdu ráda, možná je to proto, že Christine je mi hodně povahově podobná

prolog ke KS?

27. ledna 2011 v 14:45 Který svět? (Hope)
krátký prolog, který vám vlastně nic neřekne

prolog

27. ledna 2011 v 14:41 Dvojčata z Nebelvíru (Hope)
velice krátký prolog, který vlastně jen popisuje hlavní hrdinky této povídky









Jak Dora s Remem zachránili svět

24. ledna 2011 v 19:46 | Moony |  Moony - jednorázovky
Sice totálně pitomý konec ale co byste po mě chtěli :D

...Malinového mýdla

21. ledna 2011 v 21:22 | chillychilly |  S příchutí...
Uznávám, ža na tuto příchuť by se hodila daleko větší zvrhlost, ale když jsme to dopsala, tak mi bylo jasné, že to chutná přesně takhle. Původně to nemělo být ani v příchutích.
Vlastně je to taková ohromná blbost, která mě napadla, když jsem četla o teorii superstrun a kvantové gravitaci (neptejte se, nedokážu pochopit, jak zrovna při čtení něčeho takového dokáže můj mozek vydedukovat tohleto).
Každopádně ve chvíli, kdy jsem se dostala k větě: Eukleidovská kvantová gravitace aplikuje princip superpozice stavů na celý vesmír... představila jsem si zpívajícího hlavního hrdinu této jednorázovky.  :D No, tak si to užijte.  
Jinak, jsou zde nějaké nesrovnalosti s kánonem, tak mi to prosím odpusťte. Budiž mi omluvou, že jsem se asi zbláznila.
Varování: preslash

Kapitola devatenáctá: Jane

19. ledna 2011 v 7:00 | Christie |  Malá holka z Kruvalu
Kapitola devatenáctá: Jane

Jane ještě skoro spala, když ji Lily chytla kolem ramen a snažila se s ní projít vyprázdněnou společenkou. Ptala jsem se Lily, jestli to zvládne - Jane nebyla žádné pírko - ale Lily to nevadilo a kategoricky odmítala možnost, že ona by hlídala a já ji nesla. I když jsem byla přesvědčená o tom, že jsem o něco silnější než ona. Opatrně scházely po schodech dolů, zatímco jsem pročesávala pohledem společenskou místnost. Oheň v krbu dohasínal, až nebylo slyšet ani praskot. Byla tuhá tma. I přesto, že za chvíli mělo svítat. Z žádného křesla nevyčuhovala žádná hlava, ale stejně jsem pro jistotu prošahala všechny matračky, abych si byla jistá, že nás nikdo neuvidí. Naproti krbu se na dlouhé sedačce roztahoval Black. Chvíli jsem přemýšlela co s ním, ale nakonec jsem ho trochu víc uspala.

Na cestě (1)

15. ledna 2011 v 14:28 | chillychilly |  Pohřběte své mrtvé (chillychilly)
A je tady první kapitola nové povídky. Musím vám ještě předem sdělit, že rozhodně nebude tak pesimistická, jak zní její název. Kapitola je krátká, ale myslím, že u téhle povídky tomu tak bude vždycky. Takže nečekejte nějaké dlouhé hodinové čtení. Jinak se budou střídat retrospektivní kapitoly s přítomností, myslím, že to většinou poznáte. Pár kapitol teď bude tak trochu o ničem, ale je to potřeba abych vás uvedla do děje, tak se tím, prosím,  nenechte odradit.

Kapitola osmnáctá: Odposlouchávání

15. ledna 2011 v 0:39 | Christie |  Malá holka z Kruvalu
Kapitola osmnáctá: Odposlouchávání

Seděl jsem na posteli, no vlastně jsem ležel. Kotníky se mi dotýkali pelesti a nohy mi čouhaly ven. Ruce jsem měl za hlavou a hleděl jsem do nebes. Chtěl jsem se vyhnout Jane. Jediný důvod toho, že tvrdnu tady. Nálada na dvě věci. Za chvíli už měla být mnohem horší. Do pokoje totiž vtrhnul James a začal roztržitě přecházet sem a tam. Vrhal na mě podivné pohledy a já si říkal, co se mu zase stalo. Pak se rozčíleně posadil na postel naproti mně a hleděl na mě. Jeho pohled byl napůl soucitný a napůl rozhněvaný. Tak jsem se taky posadil a povytáhl obočí.
"Ví to." Vybalil na mě.

Prolog (chillychilly)

12. ledna 2011 v 16:20 | chillychilly |  Pohřběte své mrtvé (chillychilly)
Dávám sem prolog, od své povídky, stále ještě je v procesu, ale už má dopsanou první část. Začátek není až tak depresivní jako prolog, vlastně je to normální život úplně normální dívky (alespoň tak normální, jak jen může být, když jste čarodějka). Druhá část už bude depresivnější.
Prolog je krátký, ale myslím, že stačí. Snad se bude líbit.


Nová rubrika!

12. ledna 2011 v 7:50 | Evelyn |  Rozhovory
Našla jsem další zmínky o Pobertech v rozhovorech, proto zakládám novou rubriku, aby jste nemusely pokaždé hledat v archivu kdy byl poslední rozhovor. Rozhovor bude jen v jednom článku! Proto se na hlavní stránce nezobrazí, vždy tu bude jen oznámení, že přibyl další kousek rozhovoru!