3. Kapitola – Pěkný recepční

5. října 2011 v 20:46 | Moony |  Prázdniny snů (Moony)
Ahoj lidi, tak tady máte 3. kapitolu :))

3. Kapitola - Pěkný recepční
Otevřela dveře hotelu, a když vstoupila širokými dřevěnými dveřmi dovnitř, uviděla prostornou halu, ve které se sluníčko odráželo od velkých oken, které byly umístěné kolem celého prostoru haly. Po pravé straně Lily uviděla dlouhé spirálovité schody, po kterých proudily davy lidí, z pokojů ven a z venku do pokojů. Pod okny byly různé pohovky a malé stolky, na kterých leželo nespočet různých prospektů, hlásajících různé výlety pro turisty. Od výletu na moře za delfíny, potápění až po výlet na Plitvická jezera, která jsou známá hlavně díky natáčení filmů o Vinetuovi,které Lili znala, hlavně díky svému otci, který ty filmy miloval. Na pohovkách posedávali turisté se svými delegáty a probírali nejbližší výlety, které by se jim hodily. Těšila se na to, jak bude chodit ráno na snídani a obdivovat krásu hotelu a těšit se na další den strávený tady.
"Bude to paráda." Pomyslela si a zamířila k velkému stolu, na němž uviděla cedulku recepce. Přišla k ní, zazvonila na zvoneček a čekala, až se někdo objeví. Čas, si krátila pozorováním okolí. Za recepční přepážkou na stěně viselo plno háčků, na některých visely klíče, jiné byly osamělé a netrpělivě čekaly, až se k nim ty jejich vrátí.
Asi po pěti minutách se ze dveří za recepcí objevil kluk v jejím věku se širokým úsměvem na tváři. Jeho černé vlasy byly rozcuchané jako by právě vstal z postele, na očích měl brýle se zelenými obroučky a byl oblečený do černo-bíle uniformy hotelu a na prsou se mu leskla vizitka s jeho jménem, James.
"Je pěkný," pomyslela si Lily a usmála se. Došla k recepci a pozdravila.
"Dobrý den. Jsem Lily Evansová, mám tady objednaný pokoj." Vyhrkla informace ze sebe.
"Zdravím," zahalasil James a usmíval se od ucha k uchu.
"Jistě můžeme se podívat, co a jak. A máte rezervační papír, který posíláme?"
"No já nevím, pokoj objednávala mamka, dostala jsem tenhle pobyt za ukončení předposledního školního roku ve škole."
"Aha, no to nevadí. Co bych neudělal pro takovou krásku, to bych s ní lítal i po oblacích. No nic zkusíme tě najít v počítači."
"Moc děkuju. Nevím, co bych si počala bez tvé pomoci."
"Prozatím neděkuj Lilyan Evansová. Ještě jsme tě nenašli." Zvolal a zahloubal se do počítače a chvíli to vypadalo, jako by počítač viděl poprvé a vůbec nebyl z mudlovského světa.
"Co bych dala za to, aby byl kouzelník." Přemýšlela zasněně Lily, ale vytrhl ji z tohoto stavu James.
"No a mám tě. Pokoj 456. Druhé patro. Přeji pěkný pobyt, Lily."
"Díky Jamesi. Moc jsi mi pomohl."
"To je přece moje práce. Plním všechny přání obyvatelů našeho hotelu, kdyby sis něco přála, jen zavolej."
"A ty mě uslyšíš jo?"
"Samozřejmě, pro tebe všechno."
"No jen aby." Zasmála se z plna Lily a už chtěla zvedat svůj kufr a vydat se do pokoje, aby si odpočinula, po tom dlouhém letu.
Ale nedošla daleko. James se rozběhl za ní kolem recepce a jako pravý gentleman ji nabídl své rámě.
"Můžu tě doprovodit do pokoje, krásná dámo?"
Lily zčervenala jako rajče. Pomyslela se: "Co já tady ještě nezažiju, skvělí lidé, galantní recepční."
"Vidím, že jsi gentleman. Díky za rámě. Přijímám ho."
James se jen usmál, popadl Lilyin kufr a společně se vydali směrem ke spirálovitému schodišti, na které se Lily tak těšila. Vystoupali po schodech do druhého patra, a cestou James zdravil své spolupracovníky.
"Vidím, že tady pracuješ asi už dost dlouho co?"
"No, letos po páté. Jsem tady každé prázdniny. Majitel hotelu je můj strýc a tak mě zaměstnal. Alespoň si rodiče ode mě oddychnou."
"Oddychnou? To seš až takové kvítko?"
"Nebudu ti lhát. Ale jsem a jsem na to hrdý." Prohlásil a v jeho hlase šlo poznat, že to myslí opravdu vážně.
"Hrdý? Jak může být někdo hrdý za své lotroviny." Kroutila hlavou Lily.
"Já jo, a pár mých dalších přátel taky. Ve škole jsme známá patrička." Se smíchem jí odpověděl.
"A kam chodíš do školy Jimi?"
"V Anglii. Je to soukromá škola na severu Anglie."
"Soukromá, tak to je asi náhoda. Taky chodím do soukromé. Mamka si myslela, že pro mě je státní škola málo dobrá. Ale co no, ve škole mám kamarády. A mimo ní skoro vůbec."
"Rozumím ti, u mě je to podobné. Ještě jsi mi neprozradila, odkud jsi?" Zeptal se zvědavě.
"Vidím, že jsi taky zvědavý. Jsem z Kanady."
"Z Kanady? To nemyslíš vážně? Co děláš tak daleko. Proč ti mamka nekoupila dovolenou někde blíže?"
"Má to tu ráda a já taky. A navíc tady strávila své dětství, ale odstěhovala se, měla tady nějaké problémy a tak se rozhodla pro Kanadu. Já tady strávila jenom rok. A to si stejně nepamatuju."
"Tak to jo. Chtěl bych tě vidět jako malou. Muselas být moc roztomilá. Zůstalo ti to i do dospělosti."
"Roztomilá? Já nechci být roztomilá." Smála se Lily.
"No to se ještě uvidí. Tak Lily jsme skoro tady." Řekl a pobídl ji směrem do dlouhé světlé chodby zdobené mnoha obrazy, fotkami a různými věcmi z historie hotelu. Lily pozorovala ty neznámé tváře, které se na ni usmívaly z fotek, a najednou si všimla jedné z nich.
"Já snad špatně vidím. To jsi ty, že jo?"
James se podíval tím směrem, co se Lily dívala a zaúpěl.
"Sakra, proč musíš mít zrovna pokoj v tomhle patře. O jedno výš je výstava květin. Každé patro tady je jinak vyzdobené. V prvním jsou sochy. A abych ti odpověděl na otázku, jsem to já, to mi je tak 15 jestli se nemýlím, to tady byly závody ve volejbalu a bylo tady plno známých volejbalistů. To bylo tehdy hodně zajímavé. Vedle mě stojí strejda a ostatní moji kolegové. Až na to, že jsou všichni o dva roky mladší."
"Takže ti je 17?"
"Ne, ještě ne. Bude mi příští rok v březnu." Zasmál se. "Na té fotce jsem nejmladší ze všech."
"Fakt? Hodně zajímavé. A určitě jsi byl stejné kvítko jako teď, že?"
"Samozřejmě. To já vždycky." Vypnul hruď a začal se smát. Lily už to nevydržela a smála se s ním. Byl to zajímavý pohled na ně.
"A kolik je tobě Lil?"
"V lednu 17."
"Ty jsi starší? No to snad ne." Smál se Jimi. "No raději půjdeme dál ne? Určitě si unavená."
"Jo to jsem, mám za sebou 20 hodin letu, cestu taxíkem s fajnovým řidičem a tu chvíli tady v hotelu. Mám toho pro dnešek už dost. A to je teprve deset ráno. Raději půjdu do pokoje a zalehnu."
"Tak jo, pojď. Ještě kousek a jsme tam. Máš pokoj s výhledem na moře. Asi mamka ví, že bys ho chtěla, že?" Povídal James a mířil chodbou pořád směrem dozadu.
"Jasně, je zlatá."
Když došli ke dveřím, James odemkl klíčem zdobeným přívěskem s logem hotelu a předal jí je.
"Tak Lily, užij si dovolenou. Pokud bys mě chtěla ještě vidět, tak.."
"Chtěla." Skočila mu do řeči Lily.
"Super, najdeš mě buď v recepci, nebo někde po hotelu. Stačí se někoho zeptat, pošlou tě za mnou."
"Ok. Už se těším na naše další setkání, doufám, že bude tak dobré jako to první."
"Jasně," mrkl James, "o to se už postarám."
"Tak ahojky Jimi, uvidíme se." Pozdravila ho Lily a vstoupila do dveří svého pokoje.
Zavřela, a když se otočila, nemohla popadnout dech.
"Tak tenhle pokoj je nádherný. Díky mami." Řekla Lily a začala se rozhlížet po pokoji.
Byla to velká prostorná místnost, slazená do její oblíbené barvy, zelené. Obývák byl spojený s ložnicí, a u té byly malé dvířka. Lily neodolala a pomalu je otevřela. Vzdychla, když viděla koupelnu s vířivou vanou a sprchovacím koutem. S radostným pokřikem se vrátila do hlavního pokoje a začala lítat tam a zpět, aby si ten pokoj pořádně prohlédla. Přeletěla obývacím pokojem, kolem malého gauče a konferenčního stolečku, na němž bylo sladké ovoce, které samozřejmě zkusila, a otevřela dokořán skleněné bílé dveře, které vedly na terasu, odkud viděla restauraci, okolí kolem hotelu a když se podívala dál, viděla modré moře, od kterého se ozývaly radostné výkřiky turistů koupajících se v něm. Lily se rozhlížela a obdivovala krásy prostředí a těšila se na večer, kdy budou do okolí zářit barevné světýlka hotelu a budou se odrážet ve vlnách přílivu v moři. Vrátila se do reality a šla dále prozkoumávat svůj velký luxusní pokoj. Nechala otevřené dveře na terasu, aby ji do pokoje proudil čerstvý vzduch a vydala se napříč obývákem do ložnice. Viděla jen velkou postel s nebesy a tak se rozběhla a plácla sebou do té velké pohodlné postele.
"Tak tady se bude spát, jako v peřince." Říkala Lily nahlas a chvíli si užívala pohodlí, ale nevydržela to a vyskočila. Utíkala do koupelny, otevřela kohoutky od přívodu vody do vany a než se napustila, šla si Lily vybalit čisté oblečení a kosmetiku. Když se vrátila do koupelny, zavřela kohoutky a položila své unavené těly do té úžasně teplé vody s pěnou a bublinkami. Cákala se v ní jako malá, ale začínala se jí zavírat víčka a tak se rozhodla, že si na chvíli lehne a odzkouší kvalitu madrace.
Nastavila si budíka na dvanáctou, aby mohla jít včas na oběd a ještě se před ním zkulturnit. Lehla si do postele a okamžitě usnula.
 


Komentáře

1 Janča Janča | 2. února 2012 v 21:17 | Reagovat

Ahoj, je to skvělá povídka, fakt moc se mi líbí. Jen jsem se chtěla zeptat, nechceš, abych ti dělala korektorku? Ne, že bys tam měla nějak moc chyb, jen sem tam nějaká čárka =) Když tak se ozvi na FB - Jana Janyová =) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama