7. kapitola – Dopis

4. ledna 2012 v 20:58 | Moony |  Prázdniny snů (Moony)
Ahoj lidi, sedmá kapitola :))


7. kapitola - Dopis
Když se ráno Lily vzbudila, její úsměv zářil na všechny světové strany. Vyspala se přímo do růžova a zářila optimismem a radostí. Provedla svou obvyklou ranní hygienu, stoupla si před velké zrcadlo, které bylo umístěno vedle skříně, kde měla uloženy své věci, a začala se oblékat. Vybrala si pro dnešní den krátkou žlutou bavlněnou sukni s motivem květin, a bílé tílko na širokých ramíncích. Když byla oblečená, ještě se upravila a vyrazila na snídani. Cestou do jídelny obdivovala, jak se všechno leskne a topí v paprscích slunce, které dnes plánovalo pořádně prohřát těla turistů i místních. Cestou kolem fotek na zdi se usmála, když uviděla onu fotku s Jamesem a přitom si uvědomila, když koukala na fotky, že už je za ní skoro polovina dovolené a za chvíli bude muset opustit Chorvatsko, hotel, Lucy, Marka, ale hlavně Jamese, do kterého, jak si Lily uvědomovala, byla zamilovaná.
"Hups," vykřikla. "Tý jo, ani se nedivím, že ve mně začaly být takové city jako láska. Kdo by si taky nezamiloval takového člověka, jakým je James. Chytrý, inteligentní, není frajer, a je pěkný," povídala si Lily, "úplný princ na bílém koni." Řekla Lily a rozesmála se při představě Jamese v blýskavém rytířském brnění, na bílém koni a s mečem v ruce.
Stále s úsměvem na tváři se vydala dolů po schodišti do jídelny, před kterou stál James, měl na sobě černé kraťasy po kolena s pruhem kolem lemu a bílé tričko. Vlasy měl rozcuchané jako vždycky a na očích opět ty mafiánské brýle, které měl na jachtě.
Na tváři měl úsměv, který hřál u srdce, a když si sundal brýle, aby si Lily prohlédl, objevily se v nich radostné jiskřičky.
"Ahoj princezno, jak ses vyspala?" Přivítal ji a zeptal se, když opustil její rty z přivítacího polibku.
"Ahoj," odpověděla mu, "úplně skvěle, přímo do růžova. Spala jsem jako miminko."
James se jen usmál, ani nemusel nic říkat a Lily hned poznala, že u něj to bylo stejné, jen s tím rozdílem, že on spal jako miminko, ale snil jako hříšník.
"Co dneska podnikneme?" Ptala se zvědavě Lily.
"Já osobně bych si lehl na pláž a nehnul se z místa, ale když chceš někam vyrazit, není problém."
"Ani ne, stejně bude teplo, takže ta pláž zní vážně super."
"Oukej, posnídáme a razíme na pláž." Usmál se na ni James, chytl ji za ruku a společně se vydali do jídelny, kde to krásně vonělo čerstvě uvařenou kávou a křupavým pečivem. Přišli, sedli si k Lilyinému stolku a rozhlédli se po jídelně. Dneska byla v hotelu samoobsluha, tzv. švédský stůl. I jídelna byla přestavěna. Uprostřed velké dvoupokojové místnosti kraloval obrovský dřevěný stůl, na němž bylo plno lahůdek, a kolem něj byly rozestavěny stolky pro návštěvníky. Lily s Jamesem se k němu vydali a nemohli si vybrat z čerstvých a vonících jídel umístěných na stole. Nakonec zvítězily křupavé rohlíčky, máslo, sýr a šunka. Vybrané věci si dali na talíř a vydali se s ním ke svému stolku, aby posnídali. Cestou se ještě stavili pro kávu, která provoněla celou jídelnu a probouzela unavené turisty. James s Lily si vzali každý jeden šálek, vrátili se ke svému místu, a pustili se do snídaně.
Když ukojili svůj hlad, dopili kávu, vydali se směrem k Lilyinému pokoji, aby se mohla Lily sbalit a společně se mohli vydat na pláž.
V pokoji se James natáhl na postel, ve které už byl a Lily lítala od skříně do koupelny a zpět, aby si posbírala věci, co bude potřebovat. Plavky si oblékla v koupelně, osušku hodila přes rameno a do příruční tašky dala opalovací krém, hřeben, zrcátko, časopis s propiskou, a když už James pomalu ztrácel trpělivost, že ji to strašně moc trvá, postavila se Lily před postel, nervózně podupávala nohou a dívala se na Jimiho z pod obroučků zelených slunečních brýlí, ve kterých vypadala jako pravá celebrita. Když se James probral a všiml si stojící Lily, zašklebil se, vyskočil z postele, nabídl Lily své rámě a vyrazili na pláž. Prošli prosluněným hotelem, James se pozdravil se svými spolupracovníky, prohodil s nimi pár slov, představil jim Lily a rozloučil se. Pokaždé to bylo krátké, ale byly toho i tak dost. Než vyšli z hotelu, Lily si nepamatovala půlku těch, s kým se právě seznámila. V recepci byla právě Lucy a rozdávala úsměvy na všechny strany a vítala nové návštěvníky hotelu STAR.
Lily s Jamesem ji pozdravili, poptali se jak se vede a po odpovědi oba kývli hlavou a vyrazili ven. James jako pravý gentleman podržel Lily skleněné zářivé dveře a když prošla, prohlédl si ji od hlavy k patě a vyšel za ní taky.
Před hotelem se porozhlédli po okolí, pochválili slunečné počasí a nebe bez mráčku a vydali se na jejich oblíbenou pláž pod borovicemi. Prošli kolem apartmánu, které odrážely sluneční svit od velkých oken, prošli kolem Johnyho stánku, kde si dali obrovskou zmrzlinu. Lily vanilkovou a James čokoládovou a dali se do chůze po kamenném chodníčku. Pod košatými zelenými borovicemi se zhluboka nadechli charakteristické vůně, která jim pronikla hluboko do plic a tam se usadila a obohatila je o další požitek chorvatské přírody.
Když došli na pláž, oddechli si. Nikdo tam nebyl. Byli rádi, že budou mít soukromí.
"Paráda!" Zvolal james a začal skákat kolem.
"Co se stalo? Blbneš tady jako malý kluk." Smála se Lily a málem se nemohla udržet na nohou, když pozorovala Jamese, jak poskakuje kolem.
"Tak mám možnost být se svou rudovlasou princeznou sám, nikým nerušen. To by se dalo využít." Zasnil se James a Lily nemohla uvěřit tomu, co může jejího partnera napadnout. Mávla nad tím rukou, nechala ho, tak jak byl, zasněného, zahleděného do nebe a totálně nereagujícího na nic, co Lily udělala nebo řekla. Neměla chuť ho rušit a tak sama vybalila věci. Rozprostřela velkou červenou deku, kterou umístila doprostřed pláže, velkou 4x4 m a kolem ní byly borovice, levandule a taky pár skal, které vyčnívaly z moře a vypadaly jako plot, bránící jejich malé hnízdečko lásky.
Na deku rozložila jídlo, které dostali v kuchyni. Šťavnaté hrozny, nektarinky, broskve, jahody a k tomu láhev vychlazeného pomerančového džusu. Věci uložila pod borovici, aby byly ve stínu a vydala se kolem zasněného Jamese, zpět k jejím věcem a odnesla je k dece.
Svlékla si své věci, žlutou sukničku a bíle tílko, a vydala se ve svých červených plavkách do moře, aby se ochladila. Ještě než došla k okraji pláže, do místa, kde se převalovaly malé vlnky slané vody, rozhodla se, že konečně probere Jamese. Přišla k němu, zhluboka se podívala do jeho oříškových očí, objala ho kolem krku a začala ho líbat. James se vzpamatoval hned, jak ucítil horké plné rty, které ochutnávaly ty jeho. Objal Lily do objetí tak těsného, že skoro nemohla dýchat a vydal se do říše polibků, kde byli jen oni dva. Jejich ústa, jejich těla.
Po chvilce se odtrhla a James si ji mohl, prohlédnou. Lily zčervenala, když uviděla Jamesův pohled, pozvedla obočí, odhalila zářivý úsměv a bílé zoubky. Když se James vynadíval, chytil ji za ruku a v oblečení se rozběhl do moře. Cestou pustil její ruku, svlékl si tričko, popadl ji do náruče a vnořil se do slaného teplého moře, které bylo teplé skoro jako polévka a to bylo teprve 11 dopoledne. James šel tak čtyři metry až do místa, kde bylo vody dost na to, aby hodil Lily do vody. Lily v Jamesově náručí zbledla, když si uvědomila, co vlastně James plánuje.
"Né!" Zařvala silou, že se ptáci, kteří byli uhnízděni v korunách borovic, zvedli a uletěli.
"Ani na to nemysli, Jamesi Pottere. Uděláš to a budeš mít, co dělat s kobrou, která se ze mě stane. A přece víš, jak se to říká: "Nedráždi kobru bosou nohou!"
Ale James ji neposlouchal a už se chystal hodit jí do té slané kaluže. V poslední chvíli se ozvalo Lilyina prosba, aby to nedělal a tak si to rozmyslel. Chtěl ji jenom postavit na nohy, jenže když se skláněl, aby mohla Lily najít pevnou půdu pod nohama, stalo se něco neočekávatelného.
Lily sebou prudce trhla, protože si myslela, že je tady nechtěný pád, James ztratil rovnováhu a nakonec do toho moře spadli oba. Když se vynořili, plivali slanou vodu, která jim uvízla v plících všude kolem, a nemohli popadnout dech. Když už popadli, Lily ho měla očividně dostatek a začala ho vypouštět. A to v nadávkách na Jamese.
"Ty pako jedno. Proč jsi to udělal! Nestačí to říct jednou? Podívej se na mě, jak vypadám. Mokré vlasy plné soli se mi lepí na hlavu, řasenka rozmazaná po celém obličeji. Sakra Jamesi, řekni mi proč?"
Vypěnila Lily a čekala, celá rudá od hněvu na odpověď, ale té se nedočkala. James jen valil oči nad tím, co slyšel a nemohl tomu uvěřit. Myslel si, že Lily není taková fiflena, že by si stěžovala na rozmazanou řasenkou. Ale očividně to tak bude.
Lily zuřila dál.
"No? Řekneš mi k tomu něco? Proč jsi to udělal? Prosila jsem tě, ale očividně to pro tebe nic neznamená." Řekla smutně Lily, ale neměla šanci už nic dodat, protože ji to James nedovolil.
"Ty si myslíš, že jsem to udělal schválně? Ze začátku jsem to sice v plánu mě," uznal, "ale když jsi mě poprosila, chtěl jsem tě jenom postavit na nohy, ale ty jsi sebou trhla a spadli jsme tam oba." Zuřil James.
Lily chtěla protestovat, ale Jimi ji nepustil ke slovu.
"Já nejsem takové hovado! Myslel jsem to ve srandě, ale očividně se tím nezavděčím." Pokračoval a zvyšoval hladinu zvuku.
"Nemyslel jsem si, že jsi taková Lilyan Evansová, myslel jsem si, že jsi normální holka, ale ty jsi obyčejná fiflena, když myslíš vážně to, co jsi řekla. A já nemám barbíny, které šílí, když si zlomí nehtíček, v lásce." Dořekl a vracel se zpátky ke břehu. Tam si sbalil své věci a vyrazil pryč. Lily ho chtěla zastavit, protože si uvědomila, že to asi bude tak, jak řekl, ale už nic nestihla, protože James už byl v tahu.
Lily stála v moři pár metrů od pláže a slané slzy se jí vpíjely do vlhké pokožky, která se třásla od hněvu, ale víc od lítostí, že to takhle zkonila a uvědomila si, že očividně v této chvíli viděla Jamese naposledy. A tak se smutně vydala z moře ven, osušila své tělo, které se třáslo jako kus želatiny, zabalila se do osušky a sedla si zklamaně a vyčerpaně na deku, kterou připravila před tím osudným pádem.
Seděla tam na pláži, sluníčko se jí snažilo rozesmát a zahřát, ale Lily to necítila. Cítila jen chlad a smutek a na mysl ji přišla myšlenka, že díky tomu, co udělala, se James nikdy nedozví, že je do něj zamilovaná a navíc po tom, co mu řekla, už ani nedoufala, že bude mít nějakou šanci, ho ještě potkat a říct mu o svých citech. Když si vybavila jeho obličej, červený od vzteku, v očích místo těch radostných jiskřiček měl přímo blesky, které spalovaly všechno okolo a lítost v hlase z toho, co mu Lily řekla, do očí se jí draly další slaná potopa a Lily rychle zamrkala, aby tomu zabránila a raději se dala do uklízení a balení pláže. Jídlo posbírala zpět do piknikového koše, deku srolovala a nachystala si ji pod ruku, aby ji mohla pak vzít, a nezapomenou na ní. Ještě si oblékla své oblečení, sbalila si své věci a vydala se smutným krokem zpět do hotelu.
Cestou se po ní lidi koukali a myslela si, že uviděla Jamese, ale hned si řekla, že to bude omyl, nechala to tak a vydala se dál. Jenže opravdu to James byl. Když uviděl, jak je Lily zkroušená a smutná, prudce se zastavil a pozoroval ji, jak vchází do hotelu a mizí mu z očí.
Když Lily vstoupila ho jejího prozatímního domova, uviděla ji Lucy a vyvalila oči, a otázkou, co se stalo běžela kolem recepce k Lily a když k ní přišla, Lily se opět rozbrečela.
"Lily, co se ti stalo?" Ptala se starostlivě Lucy a vyčkávala na to, co jí její kamarádka odpoví.
"Pohádali jsme se s Jimim." Řekla jen a opět sklopila oči zpět do podlahy a dál zkoumala červený koberec na podlaze, který byl položen uprostřed místnosti a táhnul se až do jídelny.
Lucy nemohla uvěřit tomu, co jí Lily řekla a raději se nevyptávala, jen ji objala kolem ramen a vzala jí věci, které visely na Lilyiné bezvládné ruce a společně odešly do pokoje, který obývala Lily.
Když tam přišli, Lily se zhroutila do postele a začala se jí třást ramena v záplavě slz. Lucy k ní starostlivě přišla, sedla si na kraj její postele a snažila se Lily utěšit.
"Lily, to bude dobré. Určitě to neznamená nic vážného. Já se s Markem hádám pořád. Uvidíš, že za chvíli budete spolu a vše bude v pořádku."
"Tak to asi ne, Lucy. Ty Markovi neříkáš, že je hovado." Vzlykala Lily.
"No, to sice ne, ale vyčítám mu plno jiných věcí a někdy jsou to horší věci."
"Hm, nevím. Já už jsem to vzdala, ty jsi neviděla jeho obličej. Myslím si, že jsem ho viděla naposledy." Smutně prohlásila Lily.
"Tak to si nemyslím. Jamese znám už pár dlouhých let, ale takového jsem ho ještě neviděla. On je dobrák, nikdy nechce být s nikým rozhádaný. A navíc s člověkem, do kterého je zamilovaný, určitě ne." Povídala Lucy s úsměvem na tváři vyjevené Lily, které se rozšířily oči překvapením.
"Cože? Lucy to se určitě mýlíš. Netroufám ani hádat, jak tě tohle napadlo. Vždyť jsem nezáživná, nudná.."
Víc myšlenek nedořekla, protože ji Lucy okřikla, ať toho nechá.
"Vždyť jsi skvělá holka, máš super vlastnosti, jsi pěkná, hodná laskavá. Nedivím se Jimimu, že se do tebe zamiloval. Ale nechápu, že sis nevšimla toho citu, vždyť to jde na něm poznat."
Lily se nad tím zamyslela a usmyslela si, že ho získá zpátky, ať to stojí, co to stojí. Po tom se domluvila s Lucy, aby ji nechala o samotě, ale Lucy moc nechtěla, protože si myslela, že je Lily pořád slabá a chce opět brečet. Ale ta jí ujistila, že je v pořádku, že se chce jen trochu vyspat, uklidnit a upravit se. Lucy došlo, proč to chce udělat, mrkla okem a odešla.
Lily si po Lucyiném odchodu lehla do postele a začala přemýšlet, co a jak udělá, aby dostala svého prince zpátky. Při přemýšlení usnula a zdálo se jí o Jamesovi. Spala víc než dvě hodiny.
Po probuzení se Lily osprchovala, učesala, namalovala a oblékla si volné letní šatičky, barvy čerstvé jarní trávy a na nohy si obula bílé žabky s červenou květinkou a vyrazila z pokoje směrem do recepce za Lucy, aby se poptala, kde by mohla najít jamese.
Prošla chodbou, sešla po spirálovitých schodech do recepce a vydala se za Lucy. Ale ta za recepcí nestála. Lily ji hledala po celé místnosti, rozhlížela se ještě jednou po recepci, po schodech, nahlédla i do baru a jídelny, ale nemohla ji nikde najít.
Najednou uslyšela z místnosti za recepcí hlasy. Přišla blíže, nahlédla do udržbovny a uviděla Lucy s Jamesem v živé debatě na téma odpolední pád a hádka. Lily se schovala za dveře a poslouchala, co si ti dva říkali.
"Lucy, já to nechtěl udělat. Já nemůžu za to, že sebou trhla a spadli jsme tam oba. Myslel jsem, že to vezme ve srandě, ale totálně na mě vyjela, jaký jsem debil a hovado a proč jsem to udělal. Dostalo mě, když začala nadávat, jak má mokré vlasy a rozmazanou řasenku. Myslel jsem si, že je pohodová holka, ale očividně je fiflenka."
Když tohle Lily uslyšela, zamrzelo jí to a chtěla tam vejít, ale Lucy Jamesovi odpověděla a tak Lily poslouchala dál.
"Jamesi, ty pako. Já být v její kůži, řeknu to úplně stejně. Nechápu, co řešíš. Jestli se tě můžu zeptat, co jsi ji na to odpověděl? Přišla do hotelu ubrečená a doteď je zavřená v pokoji a nejspíše brečí nebo něco jiného. Měla něco v plánu, ale nevím, co. Tak doufám, že jsi ji neřekl něco, co jí opravdu ublížilo." Ptala se Lucy a Lily, schovaná za dveřmi, uslyšela zkroušený Jamesův hlas a srdce se jí zachvělo nad tím, co říkal její princ.
"No stydím se za to, ale jak už jsem ti řekl, nadával se jí, že je barbína a ty já je nemám v lásce. Tím jsem skončil a odešel. Když jsem ji viděl, jak jde do hotelu, myslel jsem, že mi pukne srdce. Lily je naprosto okouzlující bytost, je hodná, laskavá, milá, nádherná. Prostě člověk, do kterého se jednoduše dá zamilovat. A to mě se stalo. A nelituji toho. I když už s ní nemůžu být, jsem rád aspoň za těch pár dnů, co jsem s mou princeznou strávil."
Když tohle Lily uslyšela, už nevydržela a vešla do údržbovny. Byla to nevelká místnost, celá obložená do dřeva, kolem stěn byly umístěny police plné kartónu s různými věcmi. Nad těmi se teď Lily nezabývala. Měla oči jen pro Jamese a tomu se dívala upřeně do očí, a pokoušela se z nich vyčíst něco, co by ji pomohlo s tím, jak začít.
"Jamesi, já se ti moc omlouvám, že jsem ti řekla takové věci. Já to nemyslela vážně. Byla jsem překvapená tím, co se stalo a ani jsem nevěděla, co to vlastně říkám. Já to vážně nechtěla říct, jenže to šlo ze mě samo od sebe, ty nejsi hovado, ty jsi naprosto kouzelný kluk, který mi otevřel oči a ukázal pravý svět. Přiznávám, byla jsem trochu fiflenka, ale já se to snažím omezovat. Díky tobě jsem si uvědomila, že svět může být ve více barvách. Mám super život, ale neuvědomovala jsem si, že mi něco chybí. Byl jsi to ty. Když jsem tě uviděla, okamžitě jsem se do tebe zamilovala. Neumím vysvětlit moje chování dneska ráno, ale chtěla bych tě poprosit, jestli bys mi dokázal odpustit." Vyhrkla Lily, a postupně se k němu přibližovala.
Na konci svého proslovu, byla těsně u něho a dívala se mu pořád do očí, aby poznala, co si oni myslí. Vsadila všechno na poslední věc, co mohla udělat.
Přistoupila k němu, chytla ho za tričko a přitáhla k sobě.
"Miluju tě, Jamesi." Řekla a začala ho líbat náruživostí a vášnivostí, jakou ze sebe vydala poprvé. Vlastně taková byla vždycky, když byl u ní James. Uvědomila si, že vůbec neví, co se bude dít, až ji skončí dovolená, ale teď nad tím nepřemýšlela, jen objala svého prince pevněji kolem krku, a když ucítila, jak jí objaly Jamesovy ruce, srdce jí zaplesalo radostí, že to dopadne dobře.
Líbali se dlouhou chvíli. Ochutnávali navzájem své rty, ale najednou se James odtrhl a Lily nechápala, co se děje. Nadechla se, aby našla odvahu se podívat Jamesovi do očí, ale nemusela se trápit, protože James ji chytl za bradu, donutil ji, aby se mu podívala do očí.
"Lily, já tě taky miluju. Je pravda, že mi ublížilo, to co jsi mi řekla na pláži, ale já jsem taky jenom člověk, měl jsem tě upozornit, co mám v plánu, a kdybych to udělal, nic by se nastalo, takže mám na tom taky kus viny. A když jsme u toho, taky tě chci poprosit o odpuštění." Řekl a čekal, až něco jeho láska řekne.
Lily se jen na něj podívala přes zasklené oči, které měla plné slz od radosti, že to tak dopadlo a jen se usmála a přitáhla si ho k sobě. Dál už nic neříkali, jen se průběžně od sebe odtrhli, aby nabrali do plic vzduch a pak se hned propadli do propasti lásky, něhy a vášně, která z nich proudila. Pokračovali by dál, ale najednou se ozvalo zakašlání a Lily s Jamesem se odtrhli a podívali se, kdo je to vyrušuje.
Ve dveřích stála Lucy, usmívala se od ucha k uchu a bylo na ní vidět, že je ráda, že se James a Lily dali dohromady.
"Moc vám to spolu sluší." Řekla a úsměv se jí rozšířil ještě víc než předtím.
"Jsem ráda, že vám to vyšlo a nedělali jste z toho velkou a zbytečnou aféru. Ublížilo by vám to, věřte mi."
James očividně věděl, o čem bylo řeč, a když se začal na Lucy soucitným úsměvem, Lily pochopila, že v tom budou problémy mezi ní a Markem, ale nevěděla jaké, tak se do toho nepletla, mlčela a jen se usmívala na člověka, který stál vedle ní a držel ji za pas.
Chtěla nějak Lucy potěšit, a proto se pustila Jamese, přešla těch pár kroků k Lucy a beze slov ji objala.
Lucy se na svou kamarádku podívala, uviděla její soucitný výraz a oči se jí zalily slzami.
"Lucy, ať se stalo cokoliv, neboj, vyřeší se to." Řekla Lily a chtěla v pokračovat dál, ale příval slov z druhé strany objetí ji to nedovolil.
"Lily, i kdybych chtěla, asi to už zpravit nepůjde. S Markem máme problémy už dlouhou dobu předtím, než jsi přijela a já ani nevím, co to vlastně začalo. Doufám, že se to nějak vysvětlí, ale kdo ví, jak to bude no. Ale teď jsem strašně moc šťastná, že ti to s Jamesem vyšlo a přeju vám strašně moc lásky."
"Lucy," řekl James. "Jestli to tak půjde dál, promluvím s tím tvrdohlavcem. Já bohužel vím, čím to začalo a nechápu, jak si to ten tvůj cvok může myslet. Taková banalita."
"Jamesi," řekla rázně Lucy. "Ty snad víš, co za tím stojí?"
"Jo vím, jak to bylo, ale nerad bych ti to říkal."
"Ale já ne. Sakra, řekne mi tu někdo, kvůli jaké blbosti se tady trápím?"
"No, myslí si, že ho máš jenom pro prázdninové užívání a že nejsi schopná rozhodnout se, co bude dál."
"COŽE?" Vykřikla udiveně Lucy. "A to ho nezajímá, že kvůli němu se stěhuju ze slunného Chorvatska do deštivé a pochmurné Anglie. Já to pako přizabiju."
"Počkejte," ozvala se Lily. "Mark je z Anglie? James taky a Lucy ty se do ní stěhuješ? Nakonec jsem tady já ten opuštěný. Mě už chybí jenom tři dny a pojedu domů!"
James s Lucy na sebe vykulili oči, navzájem se podívali do svých očí a uvědomili si, že se odteď budou věnovat jenom a jenom jejich nové kamarádce Lily a své hádky a problémy nechají na potom.
"Jo, Lily já málem zapomněla. V recepci máš vzkaz od mamky, že máš být večer na drátě, prý ti musí něco strašně důležitého říct."
Lily zbledla.
"Cože? A neříkala nic víc? Doufám, že se nic nestalo."
"Neboj, bude všechno ok." Podpořil ji James, ale ani neměl tušení, co se všechno ještě dneska stane.
Odpoledne uteklo jako voda, Lucy, James a Lily dělali blbosti, společně v moři u pláže pod borovicemi. Lucy se vrátil úsměv na tvář, ale když se na pláži objevil Mark, zamračila se, vylezla, prošla kolem něco, nereagující na jeho volání a odešla do hotelu. Mark se divil, co se děje, ale Lily i James slíbili Lucy, že nic Markovi neřeknou. Lucy mu totiž připravila takovou menší past. Chtěla ho vynervovat tak, že by sám přilezl za Lucy a prosil se o odpuštění a vysvětlení, co se to vůbec mezi nimi děje. A očividně to dost zabíralo.
Než se všichni nadáli, nastal čas večeře. Lily se v pokoji připravovala na menší oslavu a při tom přemýšlela, co se může dít. Co po ní chce, její maminka? Vždyť říkala, že o ní sedm dní neuslyší, jak ji při odjezdu slíbila se smíchem na tváři. Tak, co se mohlo stát? Lily se modlila, aby to nebylo nic strašného. Lily provedla poslední úpravy a vyrazila do recepce, kde měl být telefon. Když tam došla, přistoupila ke stolu, poohlédla se po telefonu, aby mohla mamce zavolat a zjistit, co se děje tak důležitého.
Prohlédla si dřevěný recepční stůl a na druhém lesklém konci uviděla menší telefon. Zářil do okolí zelenou barvou a jako by vykřikoval, ať si jde osoba stojící u něho, zavolat.
Lily se pousmála, vzala zelené sluchátko do ruky a namačkala na světle zelené tlačítka číslo domů, do Kanady a vyčkávala, až přestane vyzvánět ten otravný oznamovací tón, který ji vytočil, ale za okamžik se ozvalo pozdravení a otázka kdo to volá. Byl to hlas její maminky a Lily si zhluboka oddechla.
"Mami?"
"Lily? Ahoj. Jak se máš?"
"V pohodě, je tady krásně, užívám si. Co doma?"
"Fakt? Tak to je dobře. No doma.."
"Mami? CO se stalo?"
"Doma nic, beruško, ale včera pozdě v noci někdo napadl tvou školu" Oznámila do telefonu Lilyina maminka a Lily zbledla a málem omdlela, ale v té chvíli se u ní objevil James a když uviděl Lily, jak zbledla, chytil ji za pas, přitáhl si ji k sobě a objal ji v medvědím objetí. Lily se s radostí zabořila do Jamesovy hrudi a začala plakat. James nechápal,co se děje a bál se, že něco provedl. Když už se chtěl zeptal, Lily mu beze slov podala telefonní sluchátko, ze kterého se ozývalo volání jejího jména.
"Lily? Lily!" Volala z telefonu její maminka, ale Lily byla bez dechu, a tak se do hovoru vmísil James a začal hovořit s Lilyinou maminkou, aniž by věděl o čem.
"Paní Evansová? U telefonu James Potter."
"Dobrý den Jamesi. Je tam Lily?"
"Je, ale brečí, jak želva, tak mi dala sluchátko do ruky, ale nemám tušení proč."
"No, Jamesi, včera někdo napadl její školu a nikdo neví, kdo. Naštěstí tam nikdo nebyl, ale i tak je to hrozná věc."
"Ano, to vážně je. A jsou nějaké stopy po pachateli?"
"Ne, ani smítko, kdybych to měla říci přesně,"
Tak to je mi strašně líto, paní Evansová. Nevím, co na to říct."
"Nic se k tomu nedá říct, Jamesi, ale mohla bych tě o něco poprosit? Domluvíš Lily, aby přijela zpět domů? Vím, že je to dřív a v hotelu to snad pochopí. Já nebudu chtít žádné peníze zpět, jen chci svou dceru doma."
Když tohle James uslyšel, pousmál se na Lily, aby nic nepoznala, ale v srdci krvácel.
"Ok, to nebude problém. Poletí ranním letadlem."
"Dobře Jamesi, ať mi pak z letadla zavolá."
"Vyřídím."
"Děkuji. Budu končit, Až se Lily vzpamatuje pozdrav mi ji Jamesi."
"Jasně. Tak nashle." Pozdravil James a zavěsil.
Když to vykonal, podíval se na Lily a zvážněl. Lily se na něj nechápavě dívala a najednou vyhrkla.
"Jamesi? Co mělo znamenat, že poletí ranním letadlem? Kdo?"
"No, má drahá princezničko, ty dneska letíš domů. Tvoje mamka po tom útoku nechce být doma sama a chce, aby si přijela."
"Né, Jamesi, ne teď, když už můžu být s tebou. Na to ať nemysli. No to teda vůbec." Zuřila Lily.
"Lily, přestaň, ona neví, že jsme se dali dohromady. Jenom se bojí o svou dceru."
"Jamesi, já nechci domů." Vzlykala.
"Princezno, já taky nechci, abys mi odjela, ale mamka je důležitější, a ještě navíc když napadli vaši školu. Vždyť ani nebudeš mít, kde studovat. Musíš myslet na budoucnost, lásko. Užijeme si ještě těch pár hodin a potom nasedneš do letadla a budeš myslet jenom na sebe, rozumíš?"
Lily objala Jamese kolem pasu, držela se ho jako klíště a užívala si poslední chvilky strávené tady, v tom úžasném hotelu STAR, kde potkala naprosto úžasné lidi, ale hlavně svou první velkou lásku, kterou za pár hodin, bude muset opustit.
A těch pár hodin uteklo jako voda. Ani se nenadáli a už zvonil budík v Lilyiném pokoji a Lily se probouzela v Jamesově náručí.
Posadila se, zhluboka se nadechla, vstala, šla se osprchovat, a když se vrátila zpět, začala si dobalovat věci, které včera nestihla uložit do tašky.
Mezitím se James také probudil, díval se na ni se smutkem v očích, a pozoroval, jak z pokoje mizí Lilyiné věci a uvědomil si, že to je asi naposledy, co vidí svou princeznu.
Když si Lily sbalila poslední věci, přistoupila k posteli, lehla si vedle Jamese a začala ho líbat.
James se nechal, ale po chvíli se odtrhl, smutně ji oznámil, že budou muset jet, a začal si oblékat černé kraťasy a oné bílé tričko, co měl včera na sobě. Dokončil tento proces, prohlédl si Lily a písknutím ohodnotil, jak ji to v černých čtřičtvrtečních kalhotách a zeleném tílku bez ramínek, sluší.
Její tašku si přehodil přes rameno, popadl ji za ruku a společně se vydali před hotel, aby se mohli nechat odvést taxíkem na letiště, kde Lily letělo v sedm ráno letadlo. Zrovna bylo něco málo po půl šesté a tak měli trochu času, ale raději ho přečkají na letišti, než někde jinde.
Za nedlouho se před nimi objevil taxík, za volantem zamračený pán, tak raději nemeškali a nasedli do auta. To vyrazila, jako by mu za patami hořelo, ale James s Lily toho nedbali, věnovali se sami sobě a užívali si poslední chvilky, co můžou být spolu.
Když dorazili na letiště, ještě chvíli se objímali, ale za necelou půlhodinu, už Lily hlásili letadlo, tak se rozloučili posledním polibkem a každý se vydal na opačnou stranu. Lily do letedla směrem kanada, a James do hotelu STAR, aby pokračoval, ve své práci pro svého stýčka.
Když Lily seděla v letadle a to startovalo, objevily se jí v očích slzy, když pozorovala vzdálenou krajinu, kterou považovala za městečko Trogir, s hotelem STAR, kde prožila nejkrásnější prázdniny života.
 


Komentáře

1 Sabasios Sabasios | 17. února 2012 v 17:36 | Reagovat

Super kapitola, rychle další! =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama